Neviditelný svět: Mikroorganismy mezi námi

Bakterie, viry, kvasinky a další mikroorganismy jsou všude kolem nás. A nejen to, tato mikroskopická stvoření obývají i povrch našeho těla, stejně tak jako si lebedí v našich útrobách. Titulek tohoto článku by měl znít spíše „Lidé mezi mikroorganismy“. Děsivé? Ne tak docela. Záleží, jaké mikro-kamarády si během života nastřádáte. Bez většiny z nich by váš organismus nedokázal správně fungovat.

Davy v nás

Možná vás překvapí, že každý člověk má v těle více mikroorganismů než vlastních buněk. Jen lidská střeva obsahují více než 100 bilionů mikroorganismů a 500 známých druhů bakterií. To je dohromady asi desetkrát více, než máme celkem buněk. A co teprve, zmíníme-li genetickou informaci, kterou naše mikroorganismy nesou. Zatímco člověk si vystačí asi s 22 tisíci geny, těch bakteriálních máme v těle několik milionů. A protože každý z nich představuje návod na nějaký biologický proces, není divu, že bakterie hrají ve fungování našeho organismu naprosto zásadní roli.

Příroda s mikroorganismy počítá

Bakterie a další mikroskopické organismy mají dlouhodobě špatnou pověst – vnímáme je jako původce nemocí a snažíme se jich všemožně zbavit. Ve skutečnosti jsou však pro náš život zcela nepostradatelné a naše tělo na jejich přítomnost často spoléhá. Uveďme jeden příklad za všechny. Tým vědců zkoumající složení mateřského mléka v roce 2006 zjistil, že kromě laktózy a tuků obsahuje mateřské mléko více než 200 druhů oligosacharidů. Pro rostoucí děti by mohly být skvělým zdrojem energie, ovšem zjistilo se, že děti je vůbec nedokáží strávit. Proč by tělo matky vynakládalo energii na výrobu takto složitých chemických látek, kdyby byly k ničemu? Zmíněné oligosacharidy totiž nemají za úkol vyživovat dítě, ale jeden konkrétní druh bakterií, který se má rozrůst ve střevech kojence. Když se tyto bakterie ve střevech dítěte rozmnoží, vylučují totiž mastné kyseliny, které vyživují střevní buňky kojence. Matka tedy živí mikroba, a ten na oplátku živí střeva jejího dítěte. A nejen střeva – existují také teorie, které tvrdí, že krmením této bakterie matky vychovávají bystřejší děti. Další z látek, které tyto bakterie při svém metabolismu vylučují, mají totiž vliv na vývoj mozku.

Mozek v břiše

Zaměřme se nyní na mikroorganismy žijící v našich střevech. Je všeobecně známé, že bakterie žijící ve střevech hrají zásadní roli v procesu trávení, teprve v posledních letech však vědci zjistili, že střevní mikroflóra v lidském těle ovlivňuje daleko více procesů. Střevní mikrobiom, jak lze soubor všech bakterií a mikroorganismů žijících ve střevech též nazvat, ovlivňuje například hormonální změny, imunitní systém i nervovou soustavu.

Právě vliv střevní mikroflóry na nervovou soustavu je zkoumán v souvislostmi s psychickými onemocněními, jako jsou deprese, úzkosti, nebo třeba poruchy autistického spektra. Ukázalo se totiž, že mezi druhy bakterií sídlícími ve střevech a psychickým stavem jedince je silný vztah. Na stopu vědce přivedlo zjištění, že střevní mikrobiom jedinců trpících psychickými nemocemi je odlišný od mikrobiomu ve střevech zdravých lidí. Další laboratorní testy dokázaly, že některé druhy bakterií mají skutečně zásadní vliv na lidskou psychiku.

Tuto skutečnost potvrdily laboratorní testy na myších. Vědci identifikovali, které bakterie jsou ve střevech přítomné při úzkostných poruchách, a ty pak implantovali do střev hlodavců. Při pokusech bylo patrné, že reakce myší s „úzkostnými bakteriemi“ a myší se „zdravými bakteriemi“ na stresující podněty jsou výrazně odlišné. Například, byla-li „zdravá“ myš vhozena do kyblíku s vodou, s klidem doplavala ke kraji a vylezla na okraj, zatímco „úzkostná myš“ začala panikařit a namísto plavání se začala topit.

Zdravé střevo – zdravý duch?

Z množství bakterií, které v lidském zažívacím traktu žijí, jsou některé lidskému tělu prospěšné, jiné naopak škodlivé. Ke správné funkci organismu dochází, jsou-li jednotlivé druhy bakterií v žádoucím poměru. Složení střevní mikroflóry jedince je významně ovlivněno životním stylem – skladbou stravy, expozicí stresu, nebo množstvím spánku. Někteří proto zastávají názor, že jedním z důvodů zvýšeného výskytu psychických onemocnění v dnešní populaci může být současný životní styl s nevhodnou stravou a nedostatkem zdravého pohybu a odpočinku. 

Pečovat o střevní mikroflóru je proto předpokladem k celkovém psychickému i fyzickému zdraví. Jak na to? Zaměřte se na svou stravu – „hodné“ bakterie mají rády fermentované výrobky, jako je kvašené zelí nebo kysané mléčné nápoje. Vyváženému stavu bakterií prospívá tzv. středomořská strava obsahující hodně zeleniny a zdravé živočišné tuky, například ryby. Problémová je naopak strava souhrnně označovaná za západní, která obsahuje vysoký podíl sacharidů a tuků. Velmi nepříznivé je také dlouhodobé či opakované užívání antibiotik, které střevní mikroflóru zabíjí.